Chci dítě. Noaco. #tojezivot
Co z vás před ostatními udělá rozhodnutí mít dítě?
Tahle myšlenka mě napadla, když jsem četla rozhovor se spisovatelkou Zadie Smith. Lidi podle ní nejsou připraveni na rozhodnutí, jestli mít dítě nebo ne. Rozhodnou se za 10 - 15 let, jenže někdy je to už holt pozdě. Jenže v čem právě tohle rozhodnutí vězí? Častým argumentem je, že člověk, a u nás v Česku ještě stále často žena, nechce přijít o svou kariéru, která je pro ní "vším". "Vším", tím "vším" co možná nepočká ani na konec šestinedělí a bude vás uhánět, abyste se tím"vším" šla zase zabývat.
Jako netěhotnou a bezdětnou mě jednou hrozně ohromil nějaký rozhovor se Simonou Krainovou, kde říkala reportérovi, že se těsně po porodu musela zúčastnit nějaké honorace, protože je prostě zodpovědná, a co slíbí to splní. Tehdy jsem si říkala, tyjo, pracovní odhodlání na vrcholu. Jo, na vrcholu, ale ledovce. Dneska bych té holce, která si tohle myslela řekla, že je totálně blbá a že to žádná zodpovědnost není, ale že je to čistá nezodpovědnost a póza. s věkem střízlivím
Jenomže něco té holce muselo myšlenky tak naprogramovat, aby si myslela, že je strašně cool a obdivuhodné jít plnit svoje pracovní povinnosti nehledě na čerstvý nový život, který vlastně ani ještě oči pořádně neotevřel. Společnost?
Neblafujme, věk je v téhle věci rozhodující faktor, jsme v době, kdy mít dítě před třicítkou je trochu out, ne tak in jako kdysi a už vůbec s tím možná nemusí počítat váš zaměstnavatel. a vaše peněženka vlastně asi taky moc ne. Mít dítě před třicítkou znamená, mít dítě před třicítkou. Tečka. Žádná výmluva, omluva, obhajoba. Rodina není výmluva. Je to chtíč, a pak dřina. Sladká dřina.
Celý život říkám a tak trochu se i utěšuju, když mi něco nejde, že vše přichází ve správný čas. Je to i docela uklidňující, protože když přijde něco, co se vám teď zrovna nehodí - defekt na autě/kole, obsazené parkoviště, nečekaná složenka, rozbitá sklenička na víno - ujistíte se, že je to vlastně úplně ok.
Vaše rozhodnutí mít dítě z vás především udělá potencionální matku a v těch nejšťastnějších případech matku reálnou.
A není to jen status "matka". Je to i sociální role, kterou kromě vašeho dítěte bude ctít nebo nerespektovat vaše nejbližší okolí a možná taky vaše pracovní prostředí. Pro některé budete za totálního outsidera, který se rozhodl mít dítě mimo současné tabulky české společnosti, pro někoho hrdinka, která se vrhá do neznáma po hlavě. A asi ne zrovna poprvé. A pro některé taky totální hujér, který prostě musí mít vše hned teď. noaco!
První kdo ten pohled na vás změní je s největší pravděpodobností váš partner. Tady je to buď a nebo.
Chceš. Nechceš. Nazdar?
Pak následují vaši rodiče, tam je to taky buď a nebo. Co si budem nalhávat, stejně pak na stoprocent vyměknou.
No a širší okolí? Pokud je vám jako mě, část si bude klepat na čelo si se zbláznila, tyvole, část, která vám v minulosti naslouchala nebude překvapená a pak je tu poslední třetina toho širokého okolí. Jo! Podivíni, i tady mají své místo. Jsou to lidi, kteří se najednou vyrojí a budou z toho vašeho rozhodnutí úplně na větvi, budou s vámi probírat těhotenství, budete pro ně jako dlouholetá nejka, budou chtít vědět úplně vše, protože tahle zpráva je prostě dostala do kolen. myslím, že jsem v téhle skupince taky už jednou byla, hanba mi!
"a plánovali jste to?"
Rozhodnutí mít dítě je: přirozené, spontánní, běžné, obvyklé, žádoucí, zdravé, neplánované. protože sorry jako, ale jak si můžete naplánovat dítě, to prostě nejde, to se prostě stane Otázku "a plánovali jste to?" bych uvedla do Špačkovy etikety jako největší faux pas pro tazatele nastávajících rodičů a rozdala ji všem, kdo se na to koho kdy tak blbě zeptali.
Upřímně si řekněme, když se rozhodnete děti nemít, vrhá to na vás v dnešní společnosti stále ještě špatné světlo. Spousta lidí totiž považuje i dítě jako za novou metu ve vztahu, která se prý mnohdy stává restartem. Což mi osobně přijde jako hazard, když by k restartu nedošlo. ale proti gustu žádný dišputát Označí vás za kariéristy a sobce, a to chcete? fuckoff!
Rozhodnout se mít dítě, je jako rozhodnout se mít psa, jen tak trochu "nesmrtelného" psa, který kromě toho, že vám ze začátku všechno okouše a počůrá začne i později mluvit, přemýšlet!, oponovat, a co já vím ještě. vím že nic nevím
Rozhodnutí mít dítě na vás klade obrovskou tíhu zodpovědnosti, kterou by asi ani Hawking nebyl schopen vzorcem vyjádřit. Protože na rodičovskou lásku vzorce prostě nejsou. a nebudou!
G.
